Mistr hrůzy Richard Corben

Tisk

corb20Vincent van Gogh, Andy Warhol, Jan Saudek, Kurt Cobain, atd… tohle jsou umělci, u kterých si dokážu tipnout, že jejich díla okamžitě poznáte, pokud je uvidíte nebo uslyšíte. Mezi tyhle umělce si troufnu zařadit i jednoho z komiksových tvůrců, a to Richarda Corbena. Pro mě je to člověk, jehož práci okamžitě poznám. Jeho kresby a styl miluju. Když se s někým bavím o komiksech a dostane se na přetřes jeho jméno, dost lidí neví, kdo to vlastně je, nebo co kreslí, na čem se podílel a proč zrovna vytahuju jeho jméno v souvislosti s nejlepšími komiksy, které jsem měl možnost číst.

hellboy11 08Než jsem se pustil do psaní tohohle článku, byl pro mě poměrně záhadou, protože jsem sice znal pár knih, na kterých spolupracoval, a které mě neskutečně bavily, ale to bylo tak všechno. Začal jsem sondovat na netu a přiznám se, že v tu chvíli jsem si říkal, jestli takový člověk vůbec existuje, nebo je to někdo, kdo píše pod pseudonymem. Ono totiž najít nějaké zajímavé materiály v češtině o tomhle člověku, tvůrci a umělci v jedné osobě, je zkrátka nemožné, pokud nepočítáte nudné životopisy nebo bibliografii věcí, které vytvořil. Přece jenom jsem pátral dál, našel jsem rozhovory pro různé magazíny, osobní životopis, videa na youtube a najednou jsem si začal utvářet obrázek, co je to v podstatě za člověka, a proč obdivuju a respektuju nejenom jeho tvorbu, ale i jeho samotného.

ragemoor 16

Možná tohle bude pro někoho klišé, ale je to typ člověka, který je jasným důkazem toho, že pokud má člověk nadání a chce, tak si své sny dokáže splnit. Narodil se v roce 1940, takže mu v říjnu tohohle roku bude 78 let. Sehnat jeho současnou fotku byl poměrně těžký úkol, dokud neobdržel na 45. ročníku Komiksového festivalu ve francouzském Angouleme cenu za celoživotní tvorbu. K tomu se ještě vrátím. Cena je to zasloužená, a jsem strašně rád, že ji má, protože se mohlo stát, že by skončil u filmu, případně na nějaké pozici ve stavebnictví. On totiž poté, co dokončil v roce 1965 studia na uměleckém institutu v Kansas City, kde studoval základy kresby a malbu, pracoval ve stavebnictví pro svého otce. Po chvíli přece jenom našel práci v místní filmové pobočce v Kansas City jako animátor/kameraman. Ono se ani není co divit, animace ho fascinovala od dětství. Přesto, že škola, kterou studoval, nenabízela žádné animátorské obory, tak už v té době proměnil stohy kreseb na pětiminutový film, který natočil na otcovu 8mm kameru. Během této doby se oženil, a mohlo by se zdát, že má všechno. Práci, ženu, stabilní zázemí. Jenže po pár letech u filmu asi zjistil, že ho to až tolik nenaplňuje a vrhnul se na v té době undergroundový komiks, a jsem strašně rád, že tenhle razantní a riskantní krok udělal. I navzdory tomu, že stále musel chodit do práce. V 60. letech totiž Warren Publishing Company, což je nakladatelství Jamese Warrena, vydávala sérii černobílých hororových komiksů Creepy, Eerie, Vampirella, atd… což byla pro Corbena příležitost. Nakreslil několik příběhů a poslal je do nakladatelství, kde však byly zamítnuty. Přesto se nevzdal a na jednom setkání fanoušků sci-fi vyhledal Jamese Warrena osobně. Což považuju za největší zlom v jeho kariéře. Slovo dalo slovo a James, společně s editorem Billem Dubayem mu začali posílat scénáře, které chtějí nakreslit. Vemte si, že v tuhle dobu mu bylo 30 let a mohl konečně poprvé dělat to, co ho naplňuje. Mohl dát výpověď v práci, aniž by se musel strachovat o hypotéku, zajištění dětí, atd… a mohl se naplno věnovat komiksu. Veškerá jeho díla, která vytvořil pro Warren Publishing vydalo souborně nakladatelství Dark Horse pod názvem Creepy Presents Richard Corben, a já jen doufám, že ho k nám do Čech někdo dostane.

duchove 09

Další důležitá kapitola v jeho životě se začala odehrávat v roce 1975, kdy Moebius, Druillet a Jean-Pierre Dionnet začali ve Francii publikovat magazín Métal Hurlant. Corben jim pravidelně do tohoto magazínu přispíval, a když vznikla v Americe franšíza tohoto magazínu pod názvem Heavy Metal, v práci pokračoval. V tom samém roce taky vyšel jeho výběr černobílých undergroundových komiksů pod názvem The Richard Corben Funnybook a rok na to zadaptoval povídku Roberta E. Howarda pod názvem Bloodstar. V té době už měl pořádně rozjetou kariéru a byl relativně slavný, přesto já osobně za ten největší vrchol jeho tvorby považuju ságu, která se jmenuje DEN. Tuhle ságu tvořil poměrně dlouho, a vycházela na pokračování nejen v magazínu Heavy Metal. Příběh je o takovém pošukovi, který se dostane do světa, jenž se v angličtině jmenuje Neverwhere, stane se z něj svalovec a prožívá tam různá dobrodružství. Celé je to dost inspirované Howardem a Lovercraftem. Pokud si chcete udělat přesnější obrázek, tak si pusťte film Heavy Metal z roku 1981, kde jeden z příběhů je právě adaptací jeho DEN. Co je zajímavé, je to, že postava Dena se mu zrodila v hlavě už v roce 1968, kdy natočil krátký animovaný film Neverwhere, který je ke shlédnutí na youtube. Přesto se komiks začal publikovat až od roku 1973. Celých 5 let trvalo, než mohl tuhle postavu představit světu, a to je pro mě důkaz, že když něco chcete a jdete si za tím, tak lze stanovených cílů dosáhnout. Já se jako fanoušek Corbena modlím, aby u nás jednou DEN vyšel. Ono totiž sehnat alespoň americké vydání v dobrém stavu a kompletní je dost nadlidský úkol. Zkoušel jsem Amazon, a něco se tam sehnat přece jenom dá, ale buď je to polosalátové vydání nebo jak to tak bývá, pěkné vydání, které si prodejce cení na dost peněz. Díky tomu jakými vydavatelstvími si prošel a díky jeho tvorbě lze tvrdit, že už koncem 70. let a začátkem 80. let byl slavný. Ono když se podíváte na internet na ocenění, která za svoje díla posbíral, tak právě v 70. letech jich je 6, což opravdu není málo.

Díky tomu mohl v průběhu let spolupracovat se spoustou tvůrců, ale dalším krokem v jeho profesním životě bylo v roce 1986 založení vlastního nakladatelství Fantagor Press. Nakladatelství fungovalo poměrně dlouho, a to 8 let do roku 1994. Vydávalo tituly jako Den, Saga Den, Horror in the DarkSon of Mutant World. Do roku 2000 také spolupracoval s filmovým a hudebním průmyslem. Vytvořil například přebal pro CD Meat Loaf Bat Out Of Hell, filmový plakát pro film Briana de Palma Phantom of the Paradise, pod českým názvem Fantom ráje.

hellboy 10 10

Po roce 2000 jeho kariéra směřovala k více komerčnějším projektům pro velká nakladatelství jako Marvel, Vertigo, Dark Horse. Tady už jsou data o jeho osobě celkem dohledatelná. Přesto mi spolupráce s těmito nakladatelstvími pocitově nesedí. Až do této doby vždy tvořil, řekněme, to, co chtěl, a myslím si, že velká nakladatelství v některých tvůrcích svými nároky jejich kreativitu dost omezují. V té době už Corbenovi bylo 60 let, byl a je doposud slavný, takže doufám, že dodnes má v těchto nakladatelstvích pozici, že si může tzv. vybírat, i když jsem si jistý, že pořád pracuje na tom, co ho baví. Pro Veritgo zadaptoval The House on the Bordeland od Williama Hopea Hodgsona. Pro Dark Horse pracoval se Strnadem na 4dílné sérii Ragemoor, která u nás také vyšla. Děkuji CC. Pro Marvel kreslil Cage, povídky E. A. Poea, P. Lowecrafta atd… přesto za vrchol jeho tvorby po roce 2000 považuju 4 věci. Bigfoot pro IDW Publishing. Jeho sérii povídek E. A. Poa, kterou začal v roce 2006, a souborné vydání u nás vydalo CC pod názvem Duchové mrtvých. Opět díky. Mezi lety 2008 a 2009 ilustroval sérii Conan Cimeřan a to nejlepší podle mě je spolupráce s Mignolou pro Dark Horse na Hellboyovi, které u nás dlouhodobě vydává Comics Centrum. Za Hellboye dostal dvě Eisnerovi ceny a zaslouženě. Jednu v roce 2011 za knihu č. 10 Paskřivec a další příběhy, druhou za povídku z 11. knihy Ďáblova nevěsta a další příběhy, konkrétně za Dvojprogram zla. Já sám považuju za jednu z nejlepších knih s Helboyem právě Paskřivce.

Když se za tímhle autorem ohlédnu, tak je škoda, že toho od něj v Čechách zatím moc nevyšlo. Je to člověk, který se podle mě za svůj život nenechal zlomit, vždy šel za svým snem a dokázal to. Jeho kresba v určitém období vyvolávala různé reakce, neboť byla erotická, realistická a originální, což k undergroundovému komiksu naprosto sedí, ale vždy se najde nějaký kritik. Přesto za velké zadostiučinění považuju dvě věci. V roce 2012 ve věku 72 dvou let byl vybrán do síně slávy Willa Eisnera a letošní rok na 45. ročníku Komiksového festivalu ve francouzském Angouleme získal jako pátý Američan cenu za celoživotní tvorbu. Před tímhle člověkem se skláním a teď se zbývá jen modlit, aby u nás někdo zariskoval a vydal i ty starší kousky z jeho tvorby. Vzhledem k jeho věku doufám, že nám ještě nějaký ten pátek bude kreslit další příběhy, při jejichž čtení nás bude hřát u srdce a budeme se dál neskutečně bavit jako doteď.

Autor článku: Václav Cífka