loadingbar
Internetový Obchod Nakladatelství Comics Centrum

Vrána: Odkazy v textu

Pozor, otevřeno v novém okně. Tisk

Basebolka

V tomto textu jsme se snažili rozklíčovat odkazy, které jsme v textu Vrány při překladu našli. Pokud jste znalý a sečtělý čtenář, nepokoušíme se z vás udělat „blbce“, ale chceme tyto odkazy přiblížit i ostatním.


-------

Bílý žár

odkaz na film roku 1949, Režie: Raoul Walsh, Hudba: Max Steiner

Hrají: James Cagney, Virginia Mayo, Edmond O'Brien, Margaret Wycherly, Steve Cochran, Claudia Barrett

James Cagney září v roli neurotického a emocionálně vyšinutého gangstera, který trpí padoucnicí a který se po smrti matky, na jejíž chvále je úporně závislý, rozhodne pomstít jejímu vrahovi. Působivý snímek, v němž se odráží atmosféra studené války, a jehož závěr je považován ze jeden z nejvíce strhujících ve filmové historii.

----

Tři masky visící na stěně znázorňují v britských divadlech tři tváře dramatu Bolest, Ironii a Zoufalství. Erikův makeup je podle masky Ironie.

----

S jehňátky usni,
se skřivánkem vstaň,
teď utíkej do postýlky,
černé tmy se chraň.


Říkanka z populární anglické knihy Mother Goose's Melody, která je v anglicky hovořících zemích velmi známá a rozšířená. První vydání knihy je datováno do roku 1781, později byla kniha rozšířena o pokračování. Patří do ní i u nás z hodin Angličtiny známé básně – Baa Baa Black Sheep, Mary's Lamb a Jack and Jill. V České republice vyšel pouze výběr. Tato říkanka je v knize Vrána poprvé přeložena do češtiny.

-----

Strast nepřichází sama jako zvěd, přihrnou se hned pluky neštěstí.

Citát ze shakespearova Hamleta dějství 4, scéna 5.

-----

My kolem slunce se točíme,

měsíc kol země zas obíhá,

na smrt se jen tak neumírá,

my však na závrať skončíme.


Báseň napsal Archibald MacLeish (1892 – 1982), americký básník a politik, několikanásobný držitel Pulitzerovy ceny. V knize Vrána je báseň poprvé přeložena do češtiny.

----

Heauton Timoroumenos


Odkaz na báseň Heautontimorumenos

Charles Baudelaire: Květy zla


Věnovano J.G.F.


Jak řezník, nebo Mojžíš skálu,

tě beze zloby uhodím

a z pod tvých víček vyloudím

veliké vody, vody žalu,


tak aby svlažil jejich proud

mou Saharu, poušť mezi všemi.

Má touha, vzduta nadějemi,

tvým slaným pláčem bude plout


jako loď mořem širých toků

a vzlykot, kterým bude zpit,

mi bude v srdci temně znít

jak buben hřmící do útoku.


Zda nejsem notou falešnou

v té slavné Boží symfonii

svou věčně dravou ironií,

která mě kouše,třepe mnou?


Je vždy v mém hlase, hašteřivá!

Ten jed je krev, jíž živen jsem.

Jsem zlopověstným zrcadlem,

v němž fúrie se prohlížívá.


Jsem políček i tvář kam pad,

jsem rána v zádech, krutá dýka,

jsem kolo, údy mučedníka,

jsem stejně oběť jako kat.


Jsem upír svého srdce, běda!


- Nešťastník, jeden z prokletých,

kterému Osud dal jen smích

a který úsměv marně hledá.



Přeložil Svatopluk Kadlec

------

A dál už ani krok.

Fráze používaná v případě bitev, kde jí předchází věta: „Hranice je zde.“ Je připsána Stalinovy, který jí údajně pronesl při bitvě o Stalingrad. Naposledy jí použil Jean-Luc Picard ve filmu Star Trek: First Contact.

------

Andělíčku můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku.

Na tomto místě byla klasická dětská modlitbička před spaním, pochází z Anglie z 18. století. U nás se nepoužívá, je zde nahrazena podobnou českou.

-----

Tolik k teorii jedné kulky.

Teorie jedné kulky se týká atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho

V budově Texaského knižního velkoskladu byly nalezeny tři prázdné patrony a použitá zbraň, 6,5x52 mm Model 91/38 Carcano, byla nalezena ukrytá poblíž místa činu. Komise vysvětlila zranění guvernéra Connallyho tak, že stejná kulka, která Kennedyho poranila na krku způsobila i všechna zranění Connallyho. Tato teorie vešla ve známost jako teorie jedné kulky.

-----

Kapitán Hook? Totiž...

Narážka na shodu jména policisty Hooka s postavou z knihy Peter Pan, tedy kapitána Hooka, česky Háka.

-----

A jiní zbiti jsou mečem toho, kterýž seděl na koni vycházejícím z úst jeho. A všichni ptáci nasyceni jsou těly jejich.

Citát z bible Zjevení 19,21, použitý překlad Bible Kralické.

------

A viděl jsem mrtvé, malé i veliké, stojící před tváří boží...

Citát z bible Zjevení 20,12, použitý překlad Bible Kralické.

------

Sedm černých ptáků na větvi se tlačí...

Klasické anglické dětské rozpočítávadlo, které se objevuje v mnoha verzích a jeho původ je neznámý. První verze se v tisku objevují od roku 1780.

----

Já nemohl se pro smrt zastavit, tak ona laskavě pro mne stavila se, v tom kočáru jen my jedeme – a s námi nesmrtelnost veze se.

Báseň Já nemohl se pro smrt zastavit od Emily Dickensové. Emily Dickinsonová (10. prosince183015. května1886) byla americká básnířka19. století, avšak povahou poezie a svým osobním apelem byla roku 1930 označena britským básníkem a kritikem za „nejsoučasnější, nejživější z básníků". Celé její dílo s výjimkou 13 básní bylo objeveno a vydáno až po její smrti. Teprve ve 20. století začaly vycházet její básně v původním, neupraveném znění. Narodila se a zemřela v Amherstu ve státě Massachusetts. Přestože její rodina zaujímala významné místo ve společnosti, Emily žila a tvořila v samotě.

-----

A byl oděn rouchem pokropeným krví...

Citát z bible Zjevení 19,13, použit drobně upravený překlad Bible Kralické.

-----

Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se při tom sám nestal nestvůrou.

Citát od německého filozofa Friedricha Nietzscheho z jeho spisu Mimo dobro a zlo: předehra k filozofii budoucnosti. Nietzsche byl ovlivněn mladohegelovci, řeckou filosofií a dílem Arthura Schopenhauera a Richarda Wagnera, s nimiž se ale později rozešel. Sepsal řadu filosofických děl, která měla velký vliv na myšlení 20. století. Jeho hlavním tématem byla ostrá kritika evropského myšlení, zejména platónské tradice a křesťanské morálky, jimž Nietzsche vytýkal, že se staví proti síle tvořivého života a nakonec vedou k nihilismu. Jeho často aforisticky pojednávaná témata „smrti Boha“, „vůle k moci“ a „nadčlověka“ jsou dodnes předmětem diskusí a polemik. Jeho nejznámějším spisem je Tak pravil Zarathustra.

-----

Kocour v klobouku!

Ty jeden Grinči.

Kocour v klobouku a Jak chtěl Grinč ukrást Vánoce jsou dětské kniha spisovatele Theodora Geisela, píšícího pod pseudonymem Dr. Seuss. Knihy vznikla z požadavku příběhu pro začínající čtenáře, který by měl co nejméně slov a byl dobře pochopitelný.

Giesel napsal 46 knih, většinou veršovaných a bohatě ilustrovaných. Knihy byly mnohokrát zfilmovány a patří k základním znalostem americké popkultury.

Kocour v klobouku: Rozvedená Joan Waldenová, která sama vychovává dvě malé děti, osmiletou dceru Sally a dvanáctiletého syna Conrada, který na rozdíl od své sestřičky vždycky udělá pravý opak toho co by měl. Má sice přítele, za kterého by se chtěla provdat, protože netuší, že Lawrence Quinn je bezcharakterní líný gauner, který nenávidí děti, chce se s ní oženit jen pro peníze. Ani v práci to Joan nemá lehké. Pracuje totiž v realitní firmě, jejíž majitel, pan Humberfloob, je posedlý přehnanou čistou. Nedávno si usmyslel, že hostitelem podnikového večírku bude Joan, a tak je žena téměř na pokraji nervového zhroucení, protože pokud nebude její dům dokonale čistý, přijde o práci. Když je krátce před večírkem povolána zpátky do kanceláře, důrazně dětem zakáže překročit práh haly a zavolá opatrovnici paní Kwanovou, aby na děti dohlédla. Ta ale vzápětí usne... Najednou se jako smršť přiřítí kocour s velkým pruhovaným kloboukem, uklidí opatrovnici do přístěnku a přesvědčí Conrada a Sally, aby podepsali smlouvu, která jim zaručí každou legraci na kterou si vzpomenou. Jenže to, co zpočátku vypadalo jako báječná zábava se rychle změní v noční můru. Kocour sice tahá z klobouku jedno legrační kouzlo za druhým, ale zábava se mu brzy vymkne z rukou. Nejprve zničí kuchyň ve ztřeštěné parodii na televizní kuchařské show, pak už každá další zábava stále více začíná připomínat neřízenou demolici domku Waldenových. Zejména, když se ke kocourovi přidají jeho kumpáni, Věc jedna a Věc dva. Situace se stane ještě vážnější, když Conrad svou neposlušností otevře bránu mezi jejich a kocourovým světem a navíc se objeví Quinn a hodlá využít situace k tomu, aby se zbavil Conrada.

Jak chtěl Grinč ukrást Vánoce: Grinč přišel na svět stejně, jako všichni Kdovíci z městečka Kdosice. Jedné chladné noci přistál ve svém parapleštníčku na prahu dvou dobromyslných sester, Růži a Kláry. Ujaly se ho s láskou, přestože už od první chvíle tušily, že se od ostatních kdosických mrňat liší. V osmi letech Grinčovi narostly vousy a chlupy, navíc nazelenalé, a jeho vrstevníci ho provázeli výsměchem snad na každém kroku. Tehdy, v předvánočním čase, opustil domov, zanevřel na všechny, odmítl slavit Vánoce, které jsou pro obyvatele Kdosic téměř posvátné, a usadil se v hluboké jeskyni, vysoko nad městem. Od té doby je už po léta pro všechny Kdovíky i Kdovinky hotovou noční můrou. Nahání jim hrůzu, a co je ještě horší, i výčitky svědomí. Ulice městečka už zase žijí předvánočním ruchem, který násobí přípravy na oslavu jubilejní Kdoslavy. Tehdy se kurážná Cindy Lou rozhodne osobně pozvat Grinče i s jeho psem Maxem, aby se stal smíchmajstrem a usmířil se s Kdovíky. Dopadne to sice všechno úplně jinak, než si ta malá představovala, protože Grinč je pořádný svéráz a k tomu ještě se srdcem o dvě čísla menší. Teprve, když zjistil, že Vánoce nelze ukrást, protože je nelze ani koupit, doroste mu do běžné, kdovíčí velikosti...

-------

Četl jsi Miltona?

Jo.

Lethé?


Jde o odkaz na Miltonovu knihu Ztracený ráj.

Do češtiny přebásnil Josef Jungman, text používá pravopis z roku 1873.



Těkají dle břehů řeky Léthejské,

sem a tam jen ku větší své bolesti.

Touží, prahnou v každém kroku dosíci

moku vnadného, jen jedné krůpěje,

jíž by v nepaměti sladké pozbyti

bylo všech svých běd a muk, všech naprosto

jsouť i blízko u břehu, než odpírá

osud přísný, pokušení každému

brání gorgoninou hrůzou Medusa

brodu střehoucí, ba sama od sebe

voda, kdy se jí, co živo koli jest,

dotkne, valem utíká, jak druhdy rtů

žíznivého utíkala Tantala.

----

...kolik andělů může tančit na špičce jehly?


Jedna z teologických středověkých otázek, kterou se zabýval již Tomáš Akvinský. V současnosti se používá jako metafora pro to neztrácet čas debatou o nesmyslných tématech, které nemají význam.

Dorothy L. Sayerová (spisovatelka detektivek) našla odpověď: Nekonečně mnoho. Zdůvodňuje ji tím, že nejsou hmotní a tudíž nezabírají žádný prostor.

----

Hej, chlapče, kde to jsme?

V Huertgenském lese.


Bitva v Huertgenském lese byla série tvrdých bojů mezi americkými a německými vojáky, která se v době druhé světové války odehrála na území Německa v hustě zalesněné oblasti východně od belgicko-německé hranice od září 1944 do 10. února 1945. Jde o nejdelší bitvu, jakou kdy americká armáda vybojovala. Od září, kdy do lesa vstoupily jednotky poprvé, trvalo téměř 6 měsíců, než byla celá oblast definitivně vyčištěná od německých vojsk.

Jedny z nejtvrdších bojů vybojovala americká 28. pěší divize, známá jako „Krvavé vědro“, která se v oblasti měst Schmidt a Vossenack stala terčem německých tankových útoků. Na konci bitvy byla zredukována téměř na třetinu svého plného stavu a tak byla odeslána na doplnění a k odpočinku do oblasti Arden, kde ji o necelý měsíc později zastihla bitva v Ardenách.[1]

Bitvy se jako pozorovatel zúčastnil i známý americký novinář a spisovatel Ernest Hemingway a přirovnal ji k britské ofenzívě u Passchendaele z první světové války.

----

Cadavre exquis


Také známé pod názvem exquisite corpse. Jedná se o metodu vytváření sbírky textů, nebo obrazů různými autory. Každý další spolupracovník přidá k již hotovému dílu něco dalšího, podle daných pravidel, nebo na podkladě posledního díla.

Techniku vynalezli surrealisté na základě hry, kdy si hráči posílají přehnutý papír a každý má napsat větu, která navazuje na poslední větu, kterou jako jedinou vidí.

----

Koda

Přídavný závěr hudební skladby, nebo její části.