Dalším dílem o kterém vám chci povědět a které se maličko liší od těch předchozích je třídílkná minisérie 30 dní dlouhá noc: Rudý sníh (30 Days of Night: Red Snow).

 

Scénář nepsal Steve Niles, ale spolu s kresbou ho vytvořil Ben Templesmith. Ten se vrátil o více než padesát let před události v Barrow a zavádí čtenáře minisérie do mrazivých oblastí Svazu sovětských socialistických republik, navíc do roku 1941.

 

V popisku se píše: Hitlerova operace Silver Fox selhala, ale válčící strany na Východní frontě začíná sužovat ruská zima. Britský vojenský pozorovatel Charlie Keating dohlíží na válku ze strany Sovětů.

 

Pochopitelně netrvá dlouho (ono to ve třech sešitech ani moc nejde) a dojde ke střetnutí s německými vojáky, kteří celkem bezohledně masakrují ruské obyvatele. Jenomže v určitých případech se nepřítel mého nepřítele stává mým přítelem a tak když do vsi o kterou obě válčící strany bojují dorazí skupinka upírů je nutná velmi těsná spolupráce, aby to vůbec někdo přežil.

 

Na to, že je Templesmith z Austrálie a poměrně mladý, velice pěkně popsal bezvýchodnost válečné situace v Rusku. Jak němečtí, tak sovětští vojáci jsou pro běžné obyvatele zdrojem nebezpečí a těžko říci, zda se bojí více fašistů, nebo Stalina. V takovém případě pár upírů nemůže nic moc změnit. Rodina mužika Stepana by tedy byla celkem vděčná, kdyby jí minuli všichni, ale pro případ nouze má vybudovanou síť podzemních tunelů nacpanou zásobami.

 

Malá holčička, která vede upíry se do tunelů podívá a skončí jako mírně ohořelá hlava.

 

Celkové ladění comicsu do klasických odstínů mordé, rudé a žluté tedy zůstává, co se opět o maličko zlepšilo je Templesmihtovo malířské umění. I v sérii Wormwood už předvádí, že umí ledacos, ale marná snaha upíři mu jdou skvěle. A mimochodem fašisti také.

 

No a pokračování příště.