loadingbar
Internetový Obchod Nakladatelství Comics Centrum

Zrůdy by měly umírat

Pozor, otevřeno v novém okně. Tisk

30070015 2018640645061612 313030008 oTak schválně! Dokáží vás horory ještě dneska vyděsit? Pokud ANO, tak co konkrétně? Duchové, malé děti, satanské vize, prokletí, mytické bytosti, nadpřirozeno, čarodějnice, zombie, zmutované zrůdy… atd. Já jsem za poslední rok neviděl pořádný horor, respektive horor, u kterého bych se zakousl do deky a zatínal prd*l. Pardon, hýžďové svaly. V poslední době je to samý remake starších hororů nebo japonských hororů. Což mě přivádí k jedné věci, a  to, že pouze Japonci/Asiaté dneska přijdou s nějakým originálním dílem, které dokáže vyděsit, a je neokoukané. Mně osobně se vždycky líbily horory, na kterých spolupracoval nebo je sám vytvořil Guillermo del Toro. Ač nejsou až tak děsivé, mají pro mě takový pohádkový nádech, a vždy se u toho bavím. Jenže horor by měl ve své podstatě diváka či čtenáře vyděsit. Mně osobně přijde nejvíc děsivý horor Osvícení, který režíroval Stanley Kubrick. Film je adaptací stejnojmenné knihy od Stephena Kinga, kterou jsem následně taky četl a bál jsem se u ní ještě víc než u filmu. Představa, že vám v reálu ublíží milovaná osoba, je pro mě ještě děsivější než nějaký vymyšlený duch nebo zombie. Představte si, že váš otec, vaše žena, zkrátka člen rodiny se z ničehož nic začne chovat divně, až jednoho dne stojí nad vámi, vedle vaší postele, s nožem nebo sekyrou v ruce a napřahují se. I teď mi přejel mráz po zádech.

29995064 2018640618394948 850311083 oVe chvíli, kdy píšu tyhle řádky, komiks, který leží vedle mě na stole, také dokáže vyděsit. Je to komiks, který vychází z jedné povídky, kterou napsal syn Stephena Kinga, Joe Hill. Jedná se o komiks Plášť, který vydalo Comics Centrum v  edici Deluxe. O samotný scénář komiksu se postaral Jason Ciaramella, který zadaptoval povídku Joea Hilla. Jeho jméno vám asi moc neřekne, neboť jediná jeho kniha, která u nás vyšla, je právě Plášť. Přesto stojí za zmínku, že byl nominovan na Eisner Award. Takže určitý talent má a samotnou knihou to dokazuje. Jestli vás zajímá, co dále napsal, určitě na Googlu najdete spoustu informací o jeho dílech i o něm samotném. Já bych se rád zaměřil pouze na Plášť. Kniha obsahuje tři části. Dvě minisérie a povídku Joea Hilla. První část je Plášť 1969, která se odehrává ve vietnamské džungli v období vietnamské války. Co se tam odehraje, ovlivní i následující příběh, který se jmenuje stejně jako kniha – Plášť. Přesto se chci nejdřív zastavit u Plášťě 1969. Při čtení jsem si uvědomil jednu věc. Ono mě totiž nikdy nenapadlo, jak těžké je atmosféru syrovosti války přenést na papír v podobě komiksu. V tomhle případě mě Jason Ciaramella odrovnal. V knize jsou totiž panely, kdy se vojáci krčí v houští před vietnamskou jednotkou nebo panely, kdy vietnamští vojáci sestřelí vrtulník a jdou pro ty co přežili, aby je zajali. A právě v těchto chvílích jsem si i díky kresbě připadal, jako bych byl jedním z těch amerických vojáků uprostřed boje. Absolutně mě to v jednu chvíli pohltilo, až mě to samotného překvapilo. Postupem času se v povídce začne objevovat magie, což nevadí, protože konec téhle minisérie naváže na Plášť.

30070031 2018640631728280 1891271996 o

Právě komiksový Plášť je důvod, proč jsem na začátku zavzpomínal na knihu a film Osvícení. I když je příběh odlišný, tak motiv obou děl je naprosto stejný. Proto mě samotný komiks hodně vyděsil. Vidíte zde kluka, jehož nehoda z dětství v dospělosti promění v lidskou zrůdu bez výčitek, která si vybíjí svoji frustraci na lidech, kteří ho milují. Dost mě zaujalo i to, že z kluka, kterého jsem si zamiloval, se stala postava, u které jsem si přál, aby ke konci příběhu konečně umřela. Pokud máte načtenou sérii Zámek a klíč od Joea Hilla, tak víte, že v některých knihách děj skákal do minulosti, abyste pochopili současnost, respektive abyste věděli, co jednotlivé postavy pohání. Tohle má komiks Plášť se sérií Zámek a klíč společné. Pár stránek sledujete příběh dvou kluků a najednou na další stránce sledujete příběh o několik let později. A postupně do sebe začnou některé kousky skládačky zapadat. Většinou jsou tyhle retrospektivy na začátku každé kapitoly. Díky tomu si komiks udrží celou dobu vaši pozornost.

Třetí část knihy tvoří kromě bonusů v podobě galerie, povídka Plášť od Joea Hilla. Tahle povídka už u nás jednou vyšla, ale pro potřebu komiksu byla znovu přeložena, aby k  němu co nejlépe pasovala. Víc než nový překlad nebo povídka samotná mě překvapila jedna věc, kterou jsem nikde doposud neviděl, a to, že samotná povídka je opatřena poznámkami Jasona Ciaramelly, takže jednoznačně vidíte, co z povídky použil do komiksu. Každé takovéhle nahlédnutí do tvorby komiksu miluju. Zase je to něco navíc, takový ten detail, který ne každé vydavatelství dělá, a je vidět, že CC tuhle knihu opravdu udělalo v edici Deluxe.

30073995 2018640641728279 2030804369 oKniha má 288 stránek, což už je poměrně špalík. Když vezmete v potaz, že použitý papír, obálka a celkový obsah je vytuněný k dokonalosti, jsem přesvědčený, že cena, za kterou se prodává na e-shopu Comics Centra, je naproste adekvátní. Když jsem knihu dočetl, ptal se mě kamarád, jestli je to stejně dobrý jako Zámek a klíč. Přece jenom jméno Joea Hilla figuruje v obou titulech. Teď už přesně do slova nevím, co jsem mu odpověděl, ale bylo to něco jako: ,,Plášť (ten komiks) obsahuje tři věci, dva komiksy a povídku Joea Hilla, ze který Ciaramella vychází. Takže komiks Hill nenapsal, proto mi nepřijde dobrý ty komiksy srovnávat. Každopádně je to hororovej komiks, kterých u nás vychází málo, a určitě ho zkus, protože na rozdíl od jiných hororů, kde tě chce ten spisovatel vystrašit, tě tady vystraší samotná myšlenka, což mi hrozně připomnělo Osvícení, a navíc se mi líbí, jak je to nakreslený. Kolikrát mě u toho i zamrazilo. Jediný, co mě štve, je, že nemám nášivkou, kterou CC dávalo k prvním objednávkám v době, kdy komiks vyšel. Takže ho určitě zkus. Jestli chceš, tak se u mě zastav a můžeš si ho u mě přečíst, protože víš, že komiksy nepůjčuju.“ Dopadlo to tak, že si přečetl první pasáž a komiks už má v současné době taky v knihovně.

Autor článku: Václav Cífka