Život a smrt barbara Conana

„Vězte, ó princi, že když temné vody oceánu pohltily Atlantidu i s pýchou jejích bělostných měst a do úsvitu synů Áriových bylo ještě daleko, vzešel věk nepředstavitelných divů, kdy byl svět poset tolika skvostnými říšemi, jako je posázen blankytný háv nebes hvězdami…“

Tak začíná nová kapitola životní poutě slavného Cimeřana, největšího z hrdinů hyborského věku, porobitele velkolepé Aquilonie, barbara, krále, zloděje, piráta, žoldáka, generála, kozáka, dobrodruha, ničitele říší a zvěstovatele chaosu Conana.

Když se v hlavě Roberta Ervina Howarda (1906 až 1936) rodila postava Conana, určitě netušil, že tvoří nějaký kult, jednu z ikonických postav literatury, nebo snad že ve svém díle položil základy nového žánru. Netušil to až do své předčasné – i přesto že dobrovolné, tak o nic méně tragické – smrti. Díky genialitě, s níž popsal svůj uvěřitelný vyfantazírovaný svět, žijí jeho příběhy dodnes. A jsou stále čtené a živé, zejména díky „legiím a hordám“ následovníků, kteří příběhy o Conanovi rozvíjí, doplňují a posouvají kupředu – někdy úspěšně, jindy samozřejmě méně.

Dávno tomu, co Conan vystoupil z domovských vod literatury a prohnal se jako smršť jinými médii – opět někdy vítězně, jindy tak, že pomyslně vyklidil bitevní vřavu. V literatuře jej ztvárnilo mnoho spisovatelů a malířství obohatil především díky nezaměnitelnému Franku Frazettovi. Conanovy epické plány na stříbrném plátně pohřbili producenti, ale naopak drtivě zvítězil především na bitevním poli komiksu.

Kde se bere Conanův úspěch?

Možná je lépe ptát se, kde se bere úspěch všech těch černobíle pojatých příběhů? Těch pohádek pro dospělé, které jsou plné samých plochých a jednoznačně profilovaných postav, ve kterých víte, že k Hoře osudu maličký hobit nakonec stejně dojde i že ten maňásek v pláštěnce beztak zachrání město, svět, vesmír a vůbec? Rozumíte-li tomu, nebude pro vás těžké, pochopit, proč chybující, neřestmi i zápornými vlastnostmi prolezlý, ale o to reálnější Conan je mnohem přitažlivější hrdina. Conan zažil mnohé a zdá se, že budoucnost mu říká pane. Jeho cesta zdaleka nekončí a láká čtenáře k dalším úžasným dobrodružstvím.

Coby postava je Conan stále chráněn autorským zákonem (na rozdíl od samotných Howardových příběhů, kde již autorská práva vypršela) a je majetkem společnosti Paradox Entertainment, respektive její dceřiné společnosti Conan Properties International. V komiksu toho za sebou má mnoho a nelze vše stručně pojmout. Nejvýraznější zásek obouručním mečem ale způsobil v Marvelu a u Dark Horse.

Pod hlavičkou Marvelu vycházely komiksové příběhy Conana od roku 1970. Nutno podotknout, že velmi úspěšně. V komiksu se slavnému barbarovi dařilo stejně jako v beletrii, kde na Howardovo dílo navazuje nespočet dalších autorů. Po boku všech superhrdinů v portfoliu Marvel se Conan poněkud vymykal a navazoval spíše na komiksovou tradici Tarzana nežli na typickou produkci své stáje. Conan the Barbarian se u Marvelu dočkal úctyhodných 275 sešitů.

Mimo Conana samotného se dále pod hlavičkou Marvelu objevily i další postavy Roberta E. Howarda – Kull Dobyvatel a Rudá Sonja. Roku 1997 se Cimeřan vrací v sérii Conan the Barbarian Vol. 2, ta však byla ukončena již po třech sešitech. V průběhu let vycházelo také množství vedlejších sérií – například King Conan, Conan the Adventurer, Conan the Savage a další. Český čtenář si mohl dopřát ochutnávku ze základní série Marvelu díky nakladatelství Semic-Slovart, u nichž v devadesátých letech vyšlo 18 dvojsešitů.

V roce 2003 přešla práva pod hlavičku Dark Horse, kde se Conan dočkal úplně jiného přístupu. Především pečlivosti ve zpracování příběhů psaných samotným Howardem. Vše bylo konzultováno a důkladně prověřováno Conan Properties. Posuzovalo se, zda komiks není v rozporu s Howardovým dílem. Úspěšná a oceňovaná série Conan se tak dočkala několika pokračování – Conan the Cimmerian, Conan: Road of Kings, Conan the Barbarian a několika dalších.

Mezi léty 2003 a 2018 vyšlo u Dark Horse Comics 240 sešitů (včetně mini sérií a samostatných sešitů). Dále zde byla vydána kolekce originálních Marvel komiksů Conan the Barbarian, The Savage Sword of Conan a King Conan v podobě grafických novel. V českém provedení jsme se zatím dočkali dvou rozsáhlých knih Kolosální Conan a Conan z Cimerie od nakladatelství Comics Centrum. Obě knihy vycházejí, nebo se chystají i v přístupnějším standardním formátu jednotlivých sbírek. Fanoušci také netrpělivě čekají na Krále Conana, který má stejně jako Conan a Conan z Cimerie originální předlohu přímo u Dark Horse.

Práva na Conana přešla během roku 2018 zpět do Marvelu. Dark Horse ale nastavilo velmi vysokou laťku. Aby série předešla případnému neúspěchu, bylo potřeba něco speciálního, nebo spíš někoho. Tím někým měl být scénárista Jason Aaron, který byl povolán k rozjezdu nové série – jeho podpis je pod prvními dvanácti sešity. Můžete jej znát jako tvůrce syrových a drsných příběhů v čele s jeho autorskými komiksy Skalpy nebo Southern Bastards. Aaron se běžně nenechává svazovat falešnou korektností, jeho příběhy tak ukazují svět v nejdrsnější podobě. Už z podstaty věci musí Conanovi takový autor sednout, protože dobrý „Conanovský“ příběh je vždy zbrocený krví, řinčí v něm ocel, prosakuje potem, mrazí čtenáře temnou magií a topí se v alkoholu.

Svým způsobem bylo bezpečnější adaptovat původní Howardův příběh než riskovat při tvorbě zbrusu nového. Na druhou stranu nelze recyklovat donekonečna totéž, zvláště pokud někdo předtím udělal tak kvalitní kus práce jako Dark Horse. Pro fanoušky je proto výborná zpráva, že po předchozích zdařilých adaptacích přichází Marvel s novými příběhy, které dále obohacují a rozvíjí Conanův svět.

Jason Aaron sice vymyslel příběhy zcela nové, zapadají ovšem bez problému do obrovského Hyborského světa a rozšiřují jej, často pak odkazují na ty původní, a dokonce se místy jejich dějové linky prolínají. Vyplňování prázdných míst a spojování drobných útržků ze života slavného bijce tak může být tou správnou cestou k širokému publiku. Čtenář si dílo náramně užije i bez znalosti původních příběhů. Pokud se ale ve světě legendárního Cimeřana vyzná, posouvá svůj čtenářský prožitek na vyšší úroveň.

Díky Comics Centru teď mají i čeští čtenáři možnost užít si tohoto oblíbeného hrdinu. Vychází totiž prvních 6 sešitů nové Marvel série Barbar Conan v jedné knize Život a smrt barbara Conana: Kniha první. Obsahuje volně provázané příběhy z pera Jasona Aarona, které nakreslili Mahmud Asrar (1.,2.,3.,5. a 6. kap.) a Gerardo Zaffino (4. kap.).

Úvodní kapitola série „Karmínová čarodějka“ nás provází dalšími příběhy a tvoří jakýsi rámec pro ostatní příběhy. Je to klasický Conanovský příběh boje proti neporazitelnému zlu. Poctu Howardově ofidiofobii v prostředí hlubokých pralesů za černou řekou, kam se Conan vydává na lov Piktů, pak skládá kapitola druhá „Mezi divochy“. Ve třetí „Cimeřané se nemodlí“ se dostává mladičký zloděj ve špatný čas na nesprávné místo. Setkává se tváří v tvář s bohem – je nepodstatné jakým, protože bohové si přeci nezaslouží, aby se k nim lidé modlili. Čtvrtá kapitola „Zvíře v kleci“ je o znuděném králi. Když se takový král nudí, teče krev. Otázka je, čí ta krev bude. Pátá „Kapitánem na lodi mrtvých“ pojednává o ztracení se na moři ve stínu neznámého zla. Děj kapitoly je pln beznaděje, ale i odhodlání. A konečně šestá „Ten, který přežil“ vypráví o cestě žoldáka do čela armády a k zavržení.

Dá se říct, že dostáváme Conana ve všech jeho nejslavnějších podobách – zloděj, pirát, vojevůdce, král, dobrodruh. Srovnáme-li jej s předchozí sérií od Dark Horse, zjistíme, že příběhy mají odlišnou strukturu, možná přístupnější a jednodušší pro širší publikum, také akčnější. Série má pěkně našlápnuto. Velkou otázkou však je, co s Conanem v Marvelu do budoucna plánují. Crossover s Avengers je docela úlet, ale proč ne.

Zajisté znalcům neujde, že český překlad citlivě zachází s odkazem Jana Kantůrka a zachovává tak konzistenci českých překladů Conana. Zároveň to je další důkaz kvalit tohoto našeho objevitele Conana – nechť Crom bdí nad jeho dobrodružnou duší.

Dobře se bavte a pamatujte: „Cimeřané se nikdy nemodlí! A i kdyby se modlili, Cromovi by to bylo jedno!“

Autor článku: MS