Celých pět let co dělám rozhovory pro Abduzeedo mě těší, že se mohu setkávat se slavnými zavedenými výtvarníky i s mladými talentovanými umělci a dozvídat se o nich nové informace. A dnes mám úžasnou příležitost vyzpovídat jednu z žijících komiksových legend, Richarda Corbena. Doufám, že oceníte moudrá slova i vyprávění tohoto kouzelníka s tužkou.
1) Je mi opravdovým potěšením hovořit s takovou komiksovou legendou. Vzhledem k tomu, že jste nyní velmi úspěšný tvůrce, bych rád věděl, jak to všechno začalo a jaká byla vaše cesta ke komiksovému výtvarnictví?
Vždycky jsem se zajímal o komiksy, a to nejen jako o příjemnou zábavu, ale i jako o médium, které bych mohl využít pro vyprávění svých vlastních příběhů v obrazech. Nejstarší komiksy na které si vzpomínám byly Superman a nějaké westerny. Po celé tohle rané období, jsem kreslil své vlastní komiksy, jako třeba TRAIL THE DOG.
Jako kluk jsem začal sbírat hororové a vědecko-fantastické komiksy od EC Comics. Když byly zakázány cenzurou přešel jsem k Tarzanovi v podání Jesseho Marshe. Pak jsem šel na výtvarnou školu a svůj zájem o komiksy opustil, abych se mohl věnovat „skutečnému“ umění. Mým cílem byla snaha se uplatnit jako ilustrátor nebo u filmu. Když se objevil hororový sborník Creepy – všechno se pro mě opět změnilo.
V té době, se objevil nový fenomén, undergroundový comix. Na mně měl neuvěřitelný účinek. Najednou byl život plný úžasných možností. Vydavatel Creepy mi po dlouhém přemlouvání začal posílat scénáře. Takže undergroundový comix a kreslení pro Warrenovy hororové tituly mi umožnily, abych se vzdal svého dosavadního stálého zaměstnání a stal se profesionálním komiksovým výtvarníkem.
2) Máte vlastní originální styl i vizuál, přesto nám řekněte, kteří mistři inspirovali vaši tvorbu.
Samozřejmě komiks a komiksový výtvarníci byli mojí první inspirací. Nesmím zapomenout na V. T. Hamlina (Alley Oop), Wallyho Wooda, Alexe Totha a Grahama Inglese z knih vydavatelství E. C. Comics. Během mého „uměleckého“ období mě nejvíce inspirovali post-renesanční umělci jako Dürer, Michelangelo, Carravagio a Vermeer. Všichni do jednoho byli božští umělci!
3) Poté, co jste pracoval na komiksech, filmech, animované tvorbě i vážném umění, mohl byste nám říci, na které své dílo jsi nejvíce hrdý?
Všechny tyto obory jsou náročné, ale mám pocit, že nejúspěšnější jsem byl v komiksu. K mým oblíbeným pracem patří Bloodstar, Den a v neposlední řadě Duchové mrtvých, sbírka mých adaptací několika povídek a básní Edgara Allana Poea.
4) Řekněte nám něco o svých tvůrčích postupech.
V poslední době spíše více píšu, a to i v případě mého aktuálního projektu. Takže, začnu s konceptem příběhu; nápad na něj může přijít odkudkoliv. Někdy může být založen na postavě kterou bych chtěl kreslit. Pomocí tohoto konceptu načrtnu skici. Pak je třeba je rozvíjet a upravovat, aby se vešly na daný počet stran, kterých obvykle bývá osm.
Do těchto náčrtů panelového členění vkládám některé nezbytné dialogy a doprovodné texty. Dále si dělám rešerše a shromažďuji materiály pro další náčrtky. A teprve potom začíná skutečná práce na komiksu. Po dokončení, stránku naskenuji do počítače a přidám barvy, stíny a odlesky. Pak doplním definitivní texty a umístím je do bublin. Nakonec nahraji soubory na server vydavatele.
5) Jak byste popsal svůj každodenní rozvrh?
Jsem napůl v důchodu a nemusím bezpodmínečně dodržovat přísný denní režim a mohu si ve svém časovém rozvrhu dovolit větší volnost než dříve. Pracuji několik hodin před obědem a asi 3 až 5 hodin po obědě. Následuje pravidelné cvičení, večeře, pak odpočinek u televize nebo se večer věnuji svým koníčkům.
6) Jste stále aktivní komiksový tvůrce a stále vytváříte nové práce pro vydavatelství jako třeba pro Dark Horse. Prozradíte nám, jaké nové projekty od vás můžeme v blízké budoucnosti očekávat?