Tenhle zámek vám zajisti neklidný spánek!

 

Jako malého mě a mého bráchu bral táta po různých hradech a zámcích, hlavně ve středočeském a jihočeském kraji, a sjeli jsme snad všechny památky na Moravě. Vždycky, když jsme šli na nějakém zámku daný okruh, říkal jsem si, jak by bylo skvělé bydlet na zámku. Tolik prostoru, tolik hraček by se mi sem vešlo, takových kravinek, které bychom tady mohli s bráchou provádět. Naivní pohled naivního dítěte, protože jsem se nikdy nezamyslel nad tím, jaké by to bylo na zámku ve chvíli, kdy padne soumrak. Ležíte v posteli, venku duní bouře a vám dojde, že v tak obrovském zámku může být i někdo jiný než jenom vaše rodina. Okna zahalí temnota, stropní trámy skučí pod náporem větru. Podlaha vrže a někde v dáli skřípou dveře. Jenomže jak mohou skřípat, když všichni spí? Topení neustále hučí a vy ležíte v posteli přikrytí tak, že vám koukají z pod peřiny jenom oči. V tom bouře rozrazí okno. Vyskočíte a okamžitě ho zavřete. V odrazu v okně spatříte postavu hned za vašimi zády. Čas se zastaví. Nedýcháte. Bušení srdce vám tepe v uších. Nechcete se otočit. Vždyť kolik lidí v průběhu staletí muselo nebo mohlo umřít v tomhle zámku. Kolik zdí bylo potřísněno krví. Přijde vám, jako by ten zámek žil vlastním životem.

Přesně tenhle pocit jsem měl, když jsem přečetl Ragemoor. Tenhle komiks se mi dostal nedávno do ruky a opravdu jsem se na něj těšil hlavně ze dvou důvodů. První z nich je, že je to hororový komiks, kterých u nás moc nevychází, a opravdu dobrých je jak šafránu. Druhá věc je, že komiks nakreslil Richard Corben, a ano, jsem velký fanda jeho kresby a tvorby. Úplně poprvé, ale úplně poprvé jsem se s tím, co dělá, setkal ve 12 letech. Překvapivě díky filmu na VHS, a ne komiksu. On totiž v roce 1981 vyšel film Heavy Metal, inspirovaný celosvětovým časopisem, který vycházel v 80. letech a kam Corben přispíval. Film byl poskládaný z různých příběhů a jeden z nich vycházel ze série Den, která je dnes špatně k sehnání. Příběh byl o chlapci, který se dostane na záhadnou planetu, zesílí a zachrání jednu krásnou slečnu před jistou smrtí. Bylo to super sci-fi s nádechem erotiky a strašně se mi líbila kresba. Podle mě každý komiksový fanoušek tenhle film musel vidět. V té době jsem ale nevěděl, že tohle byla práce Corbena. To jsem zjistil až ve chvíli, kdy jsem začal číst sérii Hellboy. Mike Mignola si totiž vybral Corbena jako kreslíře pro některé povídky, a pro mě jedna z nejlepších je Paskřivec. Jak scenáristicky, tak vizuálně. Také se podílel na sedmé knize Pražský upír atd… určitě si to najdete na netu, co všechno vyprodukoval. V rámci Hellboy universa doufám, že vyjdou i další kousky jako je Hellboy in Mexiko, také kreslené Corbenem. Proč se mi jeho kresba líbí? No přijde mi, že je tak osobitá, že když ji vidíte, tak prostě okamžitě víte, kdo je autor. Dost často se mi stává, že když čtu něco od Marvelu nebo DC, jsou si v poslední době kresby tak podobné, že už ani neřeším, kdo je kreslíř a zajímá mě jen scénář. Hodně lidí můj názor nesdílí, což je v pořádku, ale Corben je jeden z nejlepších autorů, s kterými jsem se měl tu čest seznámit. O jeho kvalitách se hodně vedou diskuze na netu, ale co si budem povídat. Když byl v roce 2012 vybrán do síně slávy Willa Eisnera, tak asi umí.

Na Ragemoor jsem se těšil i z toho důvodu, že barevné kresby od Corbena jsem už viděl, ale černobílý komiks je úplně jiná liga. Po přečtení musím konstatovat, že Corben umí. Knihu jsem četl za tmy při rozsvícené lampě v ložnici v patře. Moje dítě spalo a manželka nebyla doma. Topení hučelo, protože se nahříval kotel. Vizuál knihy mě tak pohltil, že jsem si ani nevšiml, že moje žena najednou stála ve dveřích. Trochu to ve mně hrklo. Samotný příběh plynul ruku v ruce s textem, který napsal Jan Strnad. Tenhle člověk, autor a scénarista, je pro mě pořád taková neznámá. Moc článků v češtině o něm nenajdete. Jeden publikovalo Comics Centrum a pak jsem našel rozhovor, který dělal pro idnes. Přesto chci vypíchnout jednu věc, která mě zaujala ohledně Jana Strnada. Tento spisovatel s českými kořeny vydával v Americe časopis Anomaly. Na jedné sci-fi konferenci k němu přišel Corben, zapsal se k odběru tohoto časopisu, a až později Strnad zjistil, jaký člověk mu dal na sebe kontakt. Netrvalo dlouho a Corben začal v roce 1971 publikovat v časopise Jana Strnada, a přátelé jsou dodnes. Když se nad tím chviličku pozastavíte, tak je to jak hollywoodský scénář. Kdy v podstatě neznámý člověk okouzlí hvězdu svou tvorbou a stanou se z nich přátelé do konce života. Pak je tu ještě jeden úhel pohledu, a to, že kvalita Strnadova psaní je opravdu tak skvělá, že zaujala už v té době slavného komiksového autora, což už hovoří samo za sebe. Ostatně v Ragemooru to sám dokazuje. To jak moc je tenhle komiks ovlivněn autorovou vášní pro E. A. Poea nebo Lovercrafta to už nechám na vás, protože je potřeba, aby si na to po přečtení každý udělal svůj názor. Zápletka se na první pohled zdá jednoduchá. Na panství Ragemoor přijíždí za synovcem strýček s domnělou sestřenicí a pomocí lsti chce zámek získat pro sebe. Jenže zámek žije svým vlastním životem, a to, jak to dopadne, zjistíte tím, že si tuto knihu přečtete. Ze zdánlivě jednoduché zápletky se vyklube příběh, který umí vyděsit, šokovat a rozhodně zaujmout. Při čtení komiksu jsem si vzpomněl na jednu repliku z Twin Peaks: ,,Sovy nejsou tím, čím se zdají být.“

Dost mě štve, že jsem se k tomuhle komiksu dostal až teď, protože kdybych věděl, že u nás vyšel ve vymazlené limitované edici, tak už bych ji měl doma. Co se mi taky na knize hodně líbí je vazba. Je totiž bez přebalu, takže když knihu čtete, nesklouzává vám z ruky. A ti, co si potrpí na to, aby se jim přebal náhodou nezmuchlal, tohle tím pádem řešit nemusí. Teď přesně nevím, na jakém webu jsem pročítal komentáře, kde si lidé stěžovali na cenu komiksu. Poměr cena za počet stránek je tragická, prý. Nezlobte se na mě, ale 350 Kč za 112 stránek, krásnou pevnou vazbu a nevím jaký přesně typ papíru je použitý, ale na omak je rozhodně pevnější než například u paperbacku The Walking Dead, je ta cena více než adekvátní.

Jsem strašně rád, že Comics Centrum tenhle komiks vydalo. Dostal se mi do ruky parádní gotický hororový komiks, u které jsem se při čtení dokonce vylekal. Kresba Richarda Corbena je nepřekonatelná, a tuhle knihu přečtete jedním dechem. Po dopsání těchto řádků se těším, jak si lehnu na gauč, dám si svoje oblíbené espresso a komiks si přečtu znovu. 

Autor článku: Václav Cífka