Hrajeme si s Myší hlídkou. Hrajeme si na hrdiny.

První díl Legend o Myší hlídce vyšel před pár týdny, a další myší titul už buší na dubové dveře. Pozor, tentokrát nejde o komiks, tentokrát si budeme hrát. Na první pohled jde o knihu, která svým zpracováním a formátem vypadá jako komiks. Nenechte se zmýlit. Uvnitř je svět fantazie. Pravda, to je vždy. Uvnitř je ale svět VAŠÍ fantazie. Ano, to je lepší definice.

David Petersen, autor komiksů o Myší hlídce, je tvor hravý. David Petersen má rád hry na hrdiny. V prvním článku o Myší hlídce jsem si dovolil napsat, že David Petersen ve světe myšiček už léta žije. Když si dáme dohromady jedno s druhým, tak jasným výsledkem je existence knihy Myší hlídka: Hra na hrdiny, kterou teď vydává Comics Centrum.

Hry na hrdiny jsou specifickým druhem her. Nečekejte hrací plán, kartičky, figurky a pár stránek s pravidly. Je to přesně naopak. Celá kniha jsou pravidla, a co a jak se bude dít je na vás. V zámoří je nejznámějším zástupcem her na hrdiny Dungeons & Dragons, u nás Dračí doupě. Možná některým z vás není jasné, o čem je řeč, proto se pokusím vysvětlit princip. Jeden hráč je Vypravěčem, možná tuto roli budete znát pod termínem Pán jeskyně. Vypravěč je u her na hrdiny nejzásadnějším prvkem, protože na něm je vymyslet příběh a rozhodovat, co se ve světě a s hráči děje. K ruce má knihu pravidel, kde je definovaný svět, charaktery, rysy, vlastnosti, systém, podle kterého se postavy zlepšují, a mnoho dalšího. Ostatní hráči jsou součástí příběhu, kterému vládne Vypravěč. Obvykle hrají za jeden charakter, který má své povolání, statistiky a vybavení. Hráči se svobodně v příběhu pohybují a rozhodují. Mohou si dělat co chtějí a na Vypravěči je, aby na jejich skutky reagoval. Jestliže má Vypravěč vymyšlený epický příběh, ve kterém mají myšičky prozkoumat Ztracené Dolinsko, tak je třeba hráče okolnostmi donutit, aby do Dolinska došli. Nezkušený Vypravěč se může zaseknout na tom, že jeho hráči na začátku cesty zalezou do taverny a tam se budou šest hodin reálného času pomocí své vůle pokoušet získat zdarma pivo a podprsenku šenkýřky. A dál se nepohnou. Pro hráče uvnitř hry je motivující být součástí příběhu a světa, který mají rádi, a zlepšovat své postavy. Postava se přenáší z jednoho příběhu do druhého. Na úplném začátku máte základní vlastnosti a po několika hrách se stanete zkušenou myší, kterou jen tak něco nepřekvapí. Nebo naopak budete prokletou myší, která má zlomenou většinu kostí v těle, je skoro slepá a bude především potřebovat dát se dohromady. Třetím prvkem her na hrdiny jsou kostky. Ty rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu hráčova konání.

Jestliže máte rádi RPG počítačové hry (Fallout, Witcher, The Elder Scrolls, Gothic, Baldurs Gate), tak u nich je ve své podstatě Pánem jeskyně samotná hra. Vy jste hráčem, který podle pravidel Pána jeskyně (hry) hraje a hra vyhodnocuje, jaké mají vaše skutky dopad na vás a okolní svět. Dá se říci, že většina RPG počítačových her vychází z pravidel už výše zmíněného Dungeons & Dragons (1974, TSR). Znáte seriál The Big Bang Theory? Možná si vybavíte pár dílů, ve kterých kluci sedí u stolu, Sheldon říká něco ve stylu: „Vstoupili jste do místnosti, kde je obr, co budete dělat?“ Howard zuřivě třese kostkami a u toho vykřikuje: „Majznu ho svým naleštěným elfským mečem do hlavy, chci šestku.“ Tak to je ono, to je čistokrevná ukázka ze hry na hrdiny. Druhým dobrým příkladem z nedávné doby je seriál Gravity Falls a třináctý díl druhé série trefně pojmenovaný Dungeons, Dungeons and More Dungeons, ve kterém je scénář na tomto typu her postavený.

Nemějte obavy, že se do herního světa snadno nedostanete. Hra počítá se začátečníky a několik scénářů je už vymyšleno dopředu, abyste se chytli. A jakmile pochopíte, pustíte se do vyprávění svých příběhů. V létě na chatě, grilování, několik přátel, pozdní odpoledne... ideální prostředí.

Tolik k hernímu systému. V jednom rozhovoru s Davidem Petersenem jsem četl, že se svými přáteli si hráli na myšičky dávno před tím, než hra vyšla. A právě proto se nabízelo vlastní hru vymyslet. Jak na to? Tím se dostáváme k druhému jménu, které je na přebalu knihy. Luke Crane je autorem vlastní série her na hrdiny Burning Wheel. Jím vymyšlený systém a pravidla se dají snadno přenést na libovolný svět. A právě proto padl do oka Davidu Petersenovi. Na prostředí Myší hlídky byly přeneseny mechaniky z Burning Wheel a voilà, hra je na světe. Dobrá, tak snadné to nebylo. David Petersen se postaral o ilustrace v knize (a že jich je mraky) a s Lukem Cranem dořešil, jaké vlastnosti do světa Myší hlídky nejlépe sedí. Například magie ve světě myší nemá místo, takže kopírovat všechny mechaniky z Burnig Wheel dost dobře nejde. My, jako hráči a fanoušci, dostaneme autentický svět Myší hlídky. Myšák vám prostě firebally vrhat nebude, na to zapomeňte.

V USA vyšla hra v roce 2008 (tedy po druhém díle Myší hlídka: Zima 1152). Prestižní Origins Award za nejlepší RPG roku 2008 říká, že se hra povedla na výbornou. Hra vyšla ve dvou verzích. Pouze jako kniha a nádherná verze v krabičce, která mimo knihy obsahuje kostky, karty, paraván pro Vypravěče, mapu...

Comics Centrum zvažovalo, že by šlo do boxové verze, ale vysoké náklady na vydání technologicky náročného kousku pro český trh nakonec převážili nad touhou. Nevěšme hlavy, i tak dostaneme něco navíc. Dostaneme paraván pro Vypravěče (jde o zástěnu, která slouží Vypravěči ke skrytí jeho poznámek), který neodmyslitelně k hrám na hrdiny patří. Mapa světa Myší hlídky bude jak na předsádce tak na druhé straně přebalu. Na webu Comics Centra bude ke stažení PDFko s deníky postav a deník Vypravěče, do kterých si každý hráč zapisuje své charakteristiky. Materiály si tady můžete stáhnout ke každé další hře nové, vytisknout a jde se na dobrodružství.

Jestliže vás baví svět Myší hlídky, tak si jsem jistý, že vás bude bavit i hra. A jestliže svět Myší hlídky načten nemáte, možná by bylo fajn začít. Děkuji za pozornost a jako vždy, přátelé, čtěte a počínaje tímto textem i hrajte. Jo, tak tohle na mě sedí. Proto jsem nejen chytrý, ale i krásný. Jo jo, to bude tím.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda