Vítr ve vrbách s ilustracemi od tvůrce Myší hlídky aneb Skandální odhalení pohlaví pana Krysy

Koncem listopadu vydá pražské nakladatelství Comics Centrum, poněkud nezvykle, také jednu beletristickou lahůdku. Je jí nový překlad proslulého Větru ve vrbách od Kennetha Grahama, který malí i velcí čeští čtenáři mohou znát už z předchozích českých vydání pod názvem Žabákova dobrodružství. Kniha, která oslavila 111 let od prvního vydání, vyjde s ilustracemi Davida Petersena.

Když roku 1908 spatřilo světlo světa první vydání The Wind in the Willows, málokdo, včetně autora samotného, tušil, že se antropomorfní příběh o zvířatech od říčního břehu stane klasikou.

Kniha se dočkala nesčetných filmových, televizních i divadelních zpracování, a ještě v roce 2003 ji britští čtenáři v celonárodní anketě The Big Read zařadili do dvacítky nejoblíbenějších knih. Inspirovala tvůrce mnoha oborů a žánrů, počínaje hudební skupinou Pink Floyd, která k ní odkazuje v názvu svého alba The Piper at the Gates of Dawn, a konče architekty Disneylandu, kteří na její motivy vytvořili atrakci jménem Žabákova divoká jízda.

Vyprávění o Žabákovi, Kryse, Krtkovi a jejich dalších zvířecích přátelích vyšlo v mnoha jazycích, a roku 1933 se s ním mohli seznámit i čeští čtenáři, a to v překladu Míly Grimlichové, s verši Jaroslava Seiferta a ilustracemi Josefa Čapka. Díky velké oblibě následovala celá řada dalších vydání, poslední z nich v roce 2011.

V českém prostředí však došlo k několika změnám. Za prvé byl přepsán titul na Žabákova dobrodružství (dost možná pod vlivem německého překladu z roku 1929, který vyšel pod názvem Dobrodružství veselé společnosti na řece, v lese a jinde). Další výraznou odchylku představovala změna pohlaví jedné z postav. Zatímco v originální předloze se pánové Žabák, Krtek a Jezevec přátelí s panem Krysou, v českých verzích patří do jejich společenství kamarádka Krysa.

V novém překladu Větru ve vrbách získá Krysa zpět své mužství. Šéfredaktor a nakladatel Václav Dort vysvětlil, že jedním z hlavních důvodů, proč se redakční tým rozhodl „porušit tradici“, je fakt, že kniha vychází i s ilustracemi Davida Petersena, kterého komiksoví fanoušci znají jako autora proslulé Myší hlídky: „Když se podíváte na obrázky do knihy, zjistíte, že jsme z Krysy nemohli udělat krysí dámu, ani kdybychom nakrásně chtěli. Počítám, že Petersen by nebyl zrovna rád, kdybychom do ilustrací dokreslovali šaty a mašle...“

K celkovému pojetí pak Dort vysvětluje: „Chtěli jsme vytvořit knihu, která bude přístupná dětem, ale nebude dětská za každou cenu. Hlavní hrdiny se proto nesnažíme podat jako roztomilá mluvící zvířátka, ale spíš jako svérázné britské gentlemany, trochu ve stylu Tří mužů ve člunu.“

Kenneth Grahame (1859–1932) se narodil ve skotském Edinburghu. Jeho matka záhy zemřela na spálu a otec malého Kennetha i s jeho sourozenci poslal k babičce, která žila nedaleko Londýna v blízkosti Temže. Právě zde se Grahame seznámil s malebnou anglickou krajinou, na kterou pak už nikdy nezapomněl, a to přesto, že zde v dětství strávil pouhé dva roky. Ačkoliv doufal, že bude moci studovat na univerzitě, na naléhání strýčka se stal bankovním úředníkem, a psaní se pak po dlouhou dobu věnoval pouze ve volném čase. Oženil se s Elspeth Thomsonovou a roku 1899 se jim narodil syn Alastair, jenž trpěl mnoha zdravotními problémy a ve věku devatenácti let spáchal sebevraždu. Příběh Větru ve vrbách se zrodil z pohádek na dobrou noc, které Grahame vyprávěl před spaním malému Alastairovi. Mnoho nakladatelů původní Grahamův rukopis odmítlo vytisknout, a po vydání musel čelit značné kritice z řad odborníků. Kniha však zaznamenala okamžitý čtenářský ohlas, který trvá v podstatě dodnes.