Co to slyší ucho mé? Že by Vítr ve vrbách?

Tisk

Skype Picture 2019 12 03T16 43 59 378ZU Comics Centra platí okřídlené nomen omen skoro bez výjimek. Co kniha, to komiks. Mám za to, že poslední nekomiksový titul byla Myší hlídka: Hra na hrdiny. Před Myší hlídkou je dlouhá série komiksů, kterou přerušují detektivní romány Hloubka, Série C-L nebo Zlatá čtyřka od Eduarda Fikera a před nimi je už snad jen sbírka povídek Hellboy: Melouchy (2005). Z toho vyplývá, že když už Comics Centrum vydává textovou knihu, tak to musí být něco extra. V případě Hellboye šlo o doplnění Hellboyova universa s ilustracemi Mikea Mignoly, u Eduarda Fikera pak o poklonu Václava Dorta jeho ctěnému praotci. A pohádka Vítr ve vrbách je pro Comics Centrum něco extra díky jménu ilustrátora, kterým je David Petersen, autor Myší hlídky.

O knize Vítr ve vrbách slyšíte pravděpodobně poprvé. U nás vycházela pod nepříliš odpovídajícím názvem Žabákova dobrodružství. První vydání v českém jazyce je z roku 1933. Jde o nesmírně milou a zábavnou pohádkovou knihu, kterou napsal skotský autor Kenneth Grahame (*1859 – †1932). V anglosaském světě je notoricky známá, podobně, jako u nás třeba pohádka Sůl nad zlato. Kniha vypráví příběh o Krtkovi, který opustí svůj podzemní domov a vydá se prozkoumat svět nad zemí. Krtek je antropomorfní zvíře a žije v prostředí, ve kterém žijí lidé i běžná zvířata. Krtek se setká s přátelským Krysákem, který mu pomáhá světu nad zemí porozumět a radovat se z něj. Krtek a Krysák jsou ústřední dvojicí příběhu a později se k nim připojí Žabák a Jezevec. Žabák na sebe díky svému ztřeštěnému a manickému chování strhává pozornost a několik kapitol je tak věnováno pouze jeho dobrodružstvím. Vždy ale navážou na příběh Krtka, Krysáka a Jezevce. Mně se kniha dostala poprvé do ručiček zhruba v pěti letech v polorozpadlém anglickém vydání. Pan Žabák na mě tenkrát zapůsobil nejvíce. Je snadno zapamatovatelný a pro dítě zábavný.

Mimo textových kvalit, byly a budou pro Vítr ve vrbách podstatné ilustrace. Ty mě jako dítě k anglické verzi přilákaly. Nejznámějším ilustrátorem je dlouhověký E. H. Shepard (*1879 – †1976), o kterém tento rok mluvil na své přednášce v Praze Bryan Talbot. Bryana Talbota do České republiky už potřetí pozvalo Comics Centrum a při této příležitosti s ním Komiksové Noviny natočily rozhovor. Dalšími skvělými ilustrátory jsou Arthur Rackham a Inga Moore. Možná vám jména nic neřeknou, ale jestliže si najdete chvilku, vyhledejte si jejich ilustrace. Jsou skvostné.

Skype Picture 2019 12 03T16 44 01 009ZVítr ve vrbách (Wind in the Willows, IDW Publishing, 2017) od Comics Centra se bude pyšnit ilustracemi od Davida Petersena. Podle svých slov knihu Vítr ve vrbách miluje a není důvod mu nevěřit. Nedivím se, že na 20 barevných ilustrací a zhruba 50 pérovek potřeboval David Petersen tři roky. Běžný ilustrátor by se pustil do kreslení, ale to není jeho případ. Jako vždy nepodcenil přípravu a musel si udělat papírové modely, aby jeho ilustrace byly maximálně uvěřitelné. A když už je udělá, tak rovnou hodí na svůj YT kanál videa, mrkněte se. Bohužel jeho zaujetí tématem vedlo, mimo rodinných důvodů, ke zpoždění zahájení prací na čtvrtém díle Myší hlídky. Když se ale na kresby dívám, tak to za to stojí.

Stopy knihy Vítr ve vrbách u Myší hlídky jsou jasně viditelné. Ještě výraznější stopu zanechal Vítr ve vrbách v komiksové sérii Grandville výše zmíněného Bryana Talbota. To, že je hlavní postavou jezevec není nutně odkaz na Vítr ve vrbách, souvislostí „proč je hlavním charakterem jezevec“ se najde více. Ale! V třetím díle Grandville 3: Bête Noire je zápornou postavou žabák baron Aristotel Ropucholt. A tohle je už neoddiskutovatelně náš Žabák z Větru ve vrbách. Mocný Disney na konci čtyřicátých let natočil ve své klasické animaci krátké filmy, které vycházeli z románu Kennetha Grahamea pod názvem The Adventures of Ichabod and Mr. Toad. Na malou ukázku se můžete podívat. Když se projdete v pařížském Disneylandu, tak Žabáka a jeho sídlo objevíte.

Měl jsem možnost si přečíst českou verzi překladu v jeho nedefinitivní verzi. A za sebe musím konstatovat, že překlad kapitol, které už prošly i redakční úpravou, byl od Alexandry Niklíčkové skvělý. Plná a milá čeština, která plyne a neseká se. Až jsem si při čtení vzpomněl na Werichovo Fimfárum. Těším se na vytištěnou knihu. Měla by to být nádhera.

Čas na technikálie. Počet stran 192, formát 175 x 225 mm, pevná vazba s přebalem, barevný tisk. Jako vždy kvalitní papír, kvalitní příprava v DTP a poctivá knihařina.

Děkuji za váš čas, a jako vždy, čtěte. Doporučení na závěr je jasné: Myší hlídka a Grandville.

Autor článku: Ctibor DEmnoG Svoboda