Informace o nákupu
loadingbar

Když někdo napadne vaši svobodu

Pozor, otevřeno v novém okně. Tisk

teror 1Za jakého čtenáře se považujete? Chcete komiks, který je dobře napsaný a na kresbě až tak nesejde? Chcete komiks, který je dobře nakreslený, a scénář je na vedlejší koleji, nebo chcete za každou cenu skvěle napsanej a nakreslenej komiks, a přes to vlak nejede. Stačí Vám ke koupi pouze jména autorů, respektive autora? Já osobně se řadím ještě do jiné kategorie. Čtu prostě všechno, co mě něčím zaujme. Ať je to kresba, scénář, námět, postavy, období… atd. Samozřejmě, že si v první řadě přečtu rád něco, co je dobře napsané, a co mě donutí se zamyslet. Teď hned z fleku si vzpomenu na poslední komiks, který ve mně zanechal spoustu myšlenek. Je to Pohádka o zlobivé kryse. Jenže, a zvlášť v poslední době, kdy trávím dost času v práci, doma mám skoro dvouletého klučinu a druhého na cestě, šáhnu občas po komiksu nebo knize, u které přemýšlet nemusím, jsou zde jasně vyznačené mantinely, je jasné kdo je hodný a kdo zlý, a nechám se pouze unášet příběhem, který slupnu jako jednohubku a jdu spát. Přesně takovýhle komiks jsem si koupil v době, kdy u nás vyšel, a rád si ho přečtu ve chvíli, kdy se mi nechce nic řešit a jen si vychutnat akční jízdu, kterou nabízí, protože takovýhle Teror ve jménu víry prostě je.

teror 2Když Comics Centrum v roce 2015 vydalo tento komiks, bezmyšlenkovitě jsem si ho objednal. Přece jenom je tenhle komiks autorské dílo Franka Millera. Toho Millera, který napsal 300, Sin City, Drsnou školu, Návrat temného rytíře… mám pokračovat? Mně osobně už stačilo jenom to jméno, abych věděl, že tenhle komiks chci mít doma. Záměrně píšu, že jsem si ho vybral bezmyšlenkovitě, protože jsem si o komiksu nezjistil zhola nic, a to ani jaké má kniha rozměry, kolik obsahuje stránek a v jaké vazbě ho CC vydá. O to víc jsem byl v tom dobrém slova smyslu překvapený, když jsem otevřel takový ten typický kartonový balík pro knihy, který se rozevře jak okvětní lístek, a spatřil krásný komiks v pevné vazbě ve stejném formátu jako je 300: Bitva u Thermopyl. Jediné, co mě štvalo, bylo to, že balík mi přišel ve středu a vzhledem k povinnostem, které jsem tehdy měl, jsem se dostal ke komiksu až o víkendu. Dost jsem se na knihu těšil a stejně jsem ještě musel počkat! No není to k nas.ání? Jenže díky tomu jsem se přesně dostal do situace, kdy jsem byl unavenej po celém týdnu, nechtělo se mi už ani přemýšlet a chtěl jsem jen akční jízdu, na kterou jsem byl od Millera zvyklej.

Po otevření mi spadla čelist. Takhle dobrou kresbu jsem nečekal. Ta mě dostala, hlavně stránky, kdy se děj odehrává venku, a do toho prší. Ty jsou úžasný. Tenhle komiks by nemusel mít ani text, abych si ho dostatečně užil. Což mě přivádí k další věci, a to je scénář. Příběh je dost jednoduchý a nejvíc mi připomíná akční filmy z let minulých, které se k nám dostali na VHS, nadabované zprvu pouze jedním člověkem. Vemte si, že filmy se Schwarzeneggerem, Lundgrenem, Van Dammem byly prostě akční jízda s jasně daným konceptem. Byly jednoduché, měly jednoduchý scénář (občas s hloupými dialogy), nemuseli jste u nich přemýšlet, od začátku jste věděli, kdo je padouch a kdo je dobrý, a užívali jste si pouze výbuchy, akční honičky, bojové scény… atd. Přesně tahle si užívám i Teror ve jménu víry s tím, že tohle je trošku drsnější jízda. Hlavní hrdina, Správkař, se snaží po bombových útocích zachránit město před kompletní zkázou.

teror 3Až po přečtení jsem zabrousil na net, četl si různé komentáře k této knize a přijde mi, že kritika, která se vůči této knize utvořila, je neoprávněná. Spousta lidí asi očekávala další drsnou jízdu s nějakým podtextem, myšlenkou a propracovanými dialogy. Místo toho dostali nekorektní komiks s jednoduchou premisou, kde muslimové jsou ti zlý a je nutno je eliminovat. Někde jsem našel, že tahle kniha je Millerova odpověď na 11. září, kde se projevuje jeho vztek a frustrace. Na knize je to evidentní, a já s její myšlenkou naprosto souhlasím. Díky přemrštěné tolerantnosti, která se na nás každou chvíli valí z médií, mám pocit, že muslimy, běžence… kteří se dostanou k nám do Evropy, bychom měli vítat s otevřenou náručí a náš životní styl podřizovat tomu jejich, až se dostaneme do fáze, že něčí dcera půjde večer po ulici a skupina běženců ji znásilní. Už teď to ve mně vyvolává vztek, a také cítím určitou frustraci. Nejsem ten typ, který strká všechny do jednoho pytle, ale je to příklad toho, že Millerovi rozumím v tom, co ho vedlo k tomu vytvořit tuhle knihu. Když někdo napadne vaši svobodu, začne přetvářet hodnoty až do takové míry, že se ve vlastním státě bojíte jít večer nějakou ulicí, je potřeba s tím něco dělat. To je podle mě to, na co chtěl Miller poukázat, a to tou nejjednodušší formou. Skvělou kresbou a jednoduchým textem. Jak už bylo napsáno, na tuhle knihu si musí udělat názor každý sám, ale rozhodně to není podprůměrná kniha, jak ji hodnotí někteří lidé na internetu. Respektive já ji tak nevnímám.

Knihu s čistým svědomím doporučím každému, kdo hledá nenáročnou akční četbu a tentokrát u knih nechce přemýšlet. Jestli někdo tvrdí, že to není Miller tak, jak ho zná, já zas tvrdím, že je to ten Miller, který mě baví. Já jen doufám, že o sobě Miller nezačal pochybovat, protože kniha vyšla v roce 2011, vyvolala vlnu kritiky, a od té doby zatím nic dalšího nevydal. Pořád je to skvělý autor, který umí. Poslední dobou pracuje na pokračování 300: Bitva u Thermopyl, které se jmenuje jednoduše Xerxes.

Autor článku: Václav Cífka